JavaScript je ZLO 2.0

Co se týče funkcí v JavaScriptu, žádný argument není povinný. To je sice lepší než kdyby byly povinné všechny, nicméně zas až taková výhra to taky není.
Jestli o argumentech funkcí víte všechno tak už ani dál nečtěte protože tohle bude jen a jen o nich.

Nejdříve něco základních znalostí:

Vlastnosti length a arity: máme-li funkci definovanou předpisem var fn = function (a, b, c) { ... };, počet očekávaných argumentů můžeme kdykoli zjistit z atributu length ( fn.length == 3 ) nebo z atributu arity (fn.arity == 3).

Objekt arguments: zavoláme-li funkci, všechny předané argumenty se uloží do objektu arguments které je lokálně dostupné uvnitř této funkce. Zavoláme-li např. funkci f(10, 20), bude arguments[0] == 10 a arguments[1] == 20. Vlastnost arguments.length obsahuje skutečný počet předaných argumentů.

Jak správně podotkl Oswald, objekt arguments se sice tváří jako číslované pole ale není tak docela pole (tzn. arguments != instanceof Array).

Jestliže funkci f(a, b, c) { ... } zavoláme f(10, 20), bude f.arity == 3 a uvnitř prováděné funkce bude arguments.length == 2. Můžeme tak snadno zjistit zda byly zadány všechny předepsané argumenty. V tomto případě nebyly a proto typeof c == "undefined".

Jak vidno, žádný argument není tak docela povinný a naopak, funkci můžeme zavolat i s větším počtem argumentů než má předepsáno. “Nadbytečné” argumenty jsou dostupné pouze z objektu arguments.

Reference arguments.calee: toto je reference na funkci která právě probíhá, tedy na tu které patří pole arguments. Této reference lze využít k rozličným fintám, například pokud chceme aby funkce proběhla právě jednou, můžeme napsat

Ošetření argumentů funkce

Argumenty které nejsou povinné by měly mít vhodné “default” hodnoty. Pro přehlednost by měly být uvedeny hned na začátku funkce:

U argumentů, kde nemůže dojít k omylu způsobenému typovou konverzí, můžem použít zkrácenou formu

která je ještě relativně dobře čitelná, ale raději ji používejte jen když opravdu dobře víte co děláte a jen v takto jednoduchých případech.

Argumenty které jsou povinné doporučuji ponechat neošetřené - jednak se tím šetří kód (přenos po síti bývá často stále ještě dost pomalý), je to kompatibilní se staršími Internet Explorery a pokud argument nepřijde, program obvykle rychle havaruje a tedy se chyba snadněji hledá.
Pokud budete chtít být opravdu poctiví, doporučuji vyhodit okamžitě výjimku, což však není kompatibilní se staršími MSIE.

Konvence pro řazení argumentů

Základní řazení argumentů při deklaraci funkce je určené omezeními JavaScriptu - nejdříve jsou vždy povinné argumenty a za nimi teprve nepovinné. U nepovinných argumentů je to složitější, nicméně je vždy dobré řídit se zdravým rozumem a dávat dopředu argumenty které budou uživatelé funkce častěji nastavovat.

KISS

Závěrem bych ještě dodal jednoduchou poučku která platí nejen pro funkce a jejich argumenty:
“Keep it simple stupid” neboli “udělej to jednoduše jako pro blbečky”. Prostě si představte toho nejhloupějšího programátora na světě jak luští vaši funkci a snaží se zjistit co vlastně dělá a pak to napište tak aby to pochopilo i malé dítě (a tedy i já).

Tento článek byl přidán 13.04 2007